Studentka FVHE: Science Slam by měl být povinný pro všechny

Foto: Lenka Jaskowiecová
Vzít výsledky výzkumu a plyšovou žábu, postavit se před sál plný lidí a pobavit i zaujmout je v pár minutách povídáním o své práci. Přesně to si vyzkoušela Alžběta Jelínková, studentka třetího ročníku Ochrany zvířat a welfare. „Science Slam přibližuje výzkum prostřednictvím konkrétních lidí, vědecká práce má najednou pro veřejnost tvář," říká o soutěži, kterou by si podle ní měli vyzkoušet všichni.

 


Alžběta je zvyklá na pozornost, zkušenosti s veřejným vystupováním sbírá v divadelním souboru a na improvizačních představeních. Právě při této příležitosti se setkala s organizátory brněnského Science Slamu, který ji zaujal. „Byla jsem se na soutěž podívat loni a teď, když už mám nějaké své výsledky, svou vlastní práci, přihlásila jsem se jako soutěžící," přibližuje studentka, jak se rozhodla využít svou bakalářskou práci, se kterou právě končí studium na Fakultě veterinární hygieny a ekologie.


O jejím vystoupení dopředu ale moc lidí nevědělo: „Nedělala jsem tomu mezi spolužáky velkou reklamu. Sice si spousta lidí myslí, že já už s trémou nemůžu mít problémy, ale nervózní jsem byla. Na Slamu musí být člověk sám za sebe, na rozdíl od divadla nehraje nějakou cizí postavu," vysvětluje Alžběta. Dodává také, že v průběhu příprav se ukázalo, že nejde jen o to „udělat vtipné představení", ale ukázat, proč se tématu vlastně vůbec věnuje a formulovat jasnou konkrétní zprávu, kterou si mají návštěvníci odnést.


Dostanete 6 minut a všichni sledují jen vás


Upřesnit téma projevu i jeho poselství a také s přehledem zvládnout časový limit 4-6 minut, to jsou úkoly, se kterými soutěžícím pomáhají zkušení lektoři ještě před samotným Slamem. Na workshopech se všichni seznámí, představí nejen své obory, výzkumy a motivace, ale hlavně si vyzkouší různé komunikační techniky. Postupně tak vzniká projev na soutěžní večer, který se často velmi liší od prvotní představy, se kterou soutěžící přicházejí.


Výsledky svojí práce Alžběta prezentovala už dříve na konferenci své domácí fakulty. Když má obě vystoupení srovnat, považuje konferenci za jednodušší v tom, že se při ní člověk může spolehnout na slidy prezentace. „Na slamu byla ale zase úplně jiná a celkově uvolněnější atmosféra. Ostatní soutěžící, kteří za sebou mají více konferencí, vnímali na Slamu taky mnohem větší pozornost publika – tady jim plný sál lidí celých šest minut doslova visel na rtech," vzpomíná.


Připravit vtipný výstup je snadné, ale...

 

Velkým úkolem, se kterým se celá popularizace vědy potýká, je dostatečně téma zjednodušit a zároveň zachovat jeho odbornou složku. „Sama přílišné snižování odbornosti v některých pořadech nemám ráda a i na workshopech nám opakovali, že naprostá většina lidí v publiku bude mít ukončené středoškolské vzdělání a mnozí i to vysokoškolské a že není potřeba vysvětlovat úplné základy," říká k hledání „zlaté střední cesty" studentka. Člověk se podle ní při popularizační přednášce sice má zasmát, ale také odnést nějakou novou a zajímavou informaci.

 

Každé vystoupení na Slamu by mělo trvat šest minut, na množství zbývajícího času soutěžící upozorňuje časomíra. „Myslím, že nikdo z nás to přesně nedodržel. Snažila jsem se hlídat, kde mám být v polovině limitu a ve stanovených intervalech, ale stejně jsem trochu přetáhla. Nevím, jak ostatním, ale mně osobně to uteklo hrozně rychle," hodnotí Alžběta přidělený čas.


A jaký pro ni byl pocit těsně po skončení vystoupení, když ještě stála na pódiu? „Připadala jsem si strašně odhalená. Bylo to takové "Tak, teď jsem vám všechno řekla, nevím, jestli jste to pochopili, a jsem tady," ale nebylo to vyloženě nepříjemné," usmívá se.


... Samotné vystoupení je vlastně jen třešnička na dortu


Příštím „vystoupením", bude pro Alžbětu obhajoba bakalářské práce. Ve studiu a výzkumu plánuje pokračovat, dál by se chtěla věnovat i popularizaci vědy, protože považuje za důležité, aby veřejnost věděla, jak odborníci pracují a o čem jejich výzkum je.


Právě v souvislosti s koncem bakalářského studia vnímá Science Slam jako velkou lekci. „Pomohl mi znovu si uvědomit, proč právě tenhle obor vlastně studuju, co se mi na něm líbí i že ho chci dělat dál. Najít si tu vnitřní motivaci bylo možná na celé přípravě to vůbec nejtěžší, ale zároveň nejcennější. Myslím, že by si tím měl povinně projít každý student. To závěrečné vystoupení už je pak jen třešnička na dortu," shrnuje úspěšná studentka.


Science Slam přišel do Brna z Vídně


Science Slam MUNI je soutěžní vystoupení mladých popularizátorů vědy. Hlavními znaky jsou absence powerpointové či jiné počítačové prezentace, časový limit a důkladná příprava vystoupení pod vedením lektorů. Letos na jaře se Science Slam MUNI poprvé otevřel studentům a absolventům všech brněnských vysokých škol. „Myšlenku slamu přinesla na Masarykovu univerzitu Jana Musilová, kterou inspiroval Science Slam Vienna. Postupně se díky dalším organizátorům vytvořil stávající formát. Velké – soutěžní – slamy bývají vždy na podzim a na jaře. Teď se bude konat už sedmý slam v listopadu. Jinak pořádáme i během roku slamy MINI, kde vystupují dřívější účastníci, nebo se zapojujeme do festivalů typu Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě," popsala vývoj Science Slamu MUNI Martina Bruzlová z organizačního týmu.

 

Foto: Lenka Jaskowiecová

google+
Palackého tř. 1946/1, 612 42 Brno, Česká republika, tel. 541 561 111, vfu@vfu.cz, ID datové schránky: y2cj9e8, elektronická podatelna: podatelna@vfu.cz