VĚDCI Z VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÉ UNIVERZITY BRNO ODHALILI PŘÍČINU OPAKOVANÉHO VÝSKYTU RADIOAKTIVITY U DIVOKÝCH PRASAT NA ŠUMAVĚ

Brno, 21. prosince – Naměřené hodnoty radioaktivity divočáků na Šumavě v posledních letech opakovaně překračují přípustné limity. Tým profesora Petra Dvořáka z Ústavu biochemie, chemie a biofyziky VFU Brno odhalil příčinu. Může za to jelenka obecná, podzemní houba, která je běžnou součástí jídelníčku divokých prasat.

Výskyt radioaktivity v mase divočáků v oblasti Šumavy značně kolísá, pokaždé ale v tom negativním slova smyslu. Naměřené hodnoty překračují až desetinásobně povolené limity. S podobnými problémy se potýkají i sousedé za hranicemi Šumavy. Němci u každého zastřeleného kusu z této oblasti provádějí okamžitě měření na radioaktivitu, v případě sebemenšího překročení platí zákaz konzumace. Tým profesora Petra Dvořáka z VFU Brno objevil, že za všechno může podzemní houba jelenka obecná.
„Tato houba má mnohem větší schopnost zakoncentrovat radiocézium než půda, na které roste. Jedná se stále o zbytky z radioaktivního mraku po jaderném výbuchu v Černobylu. Ten se natřikrát přenesl po celé Evropě. Nad Šumavou tenkrát hodně pršelo, spolu s deštěm dopadlo na půdu poměrně velké množství radioaktivních látek. Houba je radiocéziem nasáklá a tím, že ji divočáci konzumují, se dostává do potravního řetězce,“ upřesňuje Petr Dvořák.
Jelenka obecná se v zemi pro člověka těžko hledá, ovšem divočák ji při rytí najde. Nejvyšší nálezy radioaktivity ve svalovině jsou na podzim a v zimě, kdy divoká prasata převážně ryjí a nemohou se nikde napást. Nadlimitní hodnoty mají především selata a menší prasata, která se právě nejčastěji loví a konzumují. Radioaktivita ve svalovině divokých prasat představuje rizikový faktor vedoucí k výskytu nádoru, pokud představuje hlavní podíl masa v jídelníčku člověka.
„O riziku rakoviny můžeme hovořit v případě, že by někdo snědl asi 40 kilogramů kontaminovaného masa za rok. Vše samozřejmě záleží i na dědičných dispozicích a imunitě jedince,“ vysvětluje P. Dvořák.
Přesto podle profesora P. Dvořáka existuje možnost, jak si kontaminované maso technologicky upravit, aby z něj radioaktivita částečně vyprchala. Při přípravě v tlakovém hrnci se radioaktivita sníží na polovinu, v případě opakovaného lákování dokonce až o 70%.
Po havárii jaderného reaktoru v Černobylu dne 26. 4. 1986 se vyšetřovala i vysoká zvěř a např. houby, ale zjišťované hodnoty radioaktivity postupně s lety klesly hluboko pod limit. U divokých prasat jsou ale stále nepravidelně zjišťovány nadlimitní hodnoty, proto se vyšetřují.

google+
Palackého tř. 1946/1, 612 42 Brno, Česká republika, tel. 541 561 111, vfu@vfu.cz, ID datové schránky: y2cj9e8, elektronická podatelna: podatelna@vfu.cz