1. Vysoká škola zvěrolékařská v Brně v letech 1918-1939

2. Vysoká škola veterinární v letech 1939-1945

3. Vysoká škola veterinární v letech 1945-1947

4. Vysoká škola veterinární v letech 1948-1951

5. Veterinární fakulta Vysoké školy zemědělské v letech 1952-1968

6. Vysoká škola veterinární v letech 1969-1990

7. Vysoká škola veterinární v letech 1990-1991

8. Veterinární a farmaceutická universita v letech 1992-1997

Škola byla založena zákonem č.76 ze dne 12. prosince 1918 jako první nová vysoká škola československého státu. Svým pojetím a organizací výuky navazovala na Vysokou školu zvěrolékařskou ve Vídni. Zakladatelem a prvním rektorem školy byl prof. MUDr. Edward Babák. Škola dostala k dispozici 13 ha areál na severovýchodním okraji Brna, v němž se začala od r. 1919 rozvíjet pedagogická a vědeckovýzkumná činnost 18 ústavů a klinik, které představovaly základní organizační složky školy.
Jednalo se o tyto ústavy a kliniky:

• Ústav pro anatomii domácích zvířat
• Ústav pro všeobecnou zoologii a parazitologii (od r. 1934 do r. 1951 byla k ústavu přičleněna obecná biologie)
• Ústav pro histologii a embryologii
• Ústav pro lékařskou chemii
• Ústav fyziologický
• Ústav botanický a botanická zahrada (do r. 1934)
• Ústav pro farmakologii a farmakognosii s ústavní lékárnou
• Ústav pro patologickou anatomii a histologii
• Ústav pro bakteriologii a hygienu domácích zvířat ( jakož i pro nákazy zvířecí )
• Ústav podkovářský
• Ústav pro hygienu masa mléka a potravin
• Ústav pro obecnou biologii ( od r. 1931 do r. 1934)
• Ústav nauky o krmení a výživě hosp. zvířat ( od r. 1926)
• Klinika vnitřních nemocí domácích zvířat
• Klinika buiatrická a ambulantní
• Klinika chirurgická a oční
• Klinika porodnická

Od r. 1919 měla škola vlastní vědeckou knihovnu a od r. 1929 školní statek v Kuřimi. Vědecké výsledky byly zveřejňovány od r. 1922 v Biologických spisech (teoretická a preklinická problematika ) a v Klinických spisech ( klinická a hygienická problematika). O r. 1937 byly obě řady sloučeny pod názvem Spisy Vysoké školy zvěrolékařské. Na sklonku prvního období školy došlo k reformě studijního a zkušebního řádu na základě vládního nařízení č. 114 ze dne 24. dubna 1936. Škola byla přejmenována na školu " veterinární ", byla začleněna mezi školy univerzitního typu a studium bylo prodlouženo na 10 semestrů. Z obsahového hlediska však nedošlo k žádným změnám v zastoupení a náplni jednotlivých vědních disciplín, podílejících se na přípravě absolventů školy. V letech 1927-33 byl v areálu školu postaven nový moderní výukový komplex pro teoretické ústavy školy.

Zpět k obsahu

Po 17. listopadu 1939 potkal školu stejný osud jako ostatní československé vysoké školy. Výuka byla zastavena, ale dění na škole zcela neustalo. Některé kliniky poskytovaly v omezeném rozsahu služby jako veterinární nemocnice a na některých ústavech se prováděla výzkumná činnost ( např. výzkum slintavky a kulhavky na buiatrické klinice nebo výzkum sterility klisen na porodnické klinice). Zájem okupační moci o problematiku veterinární hygieny umožnil v tomto období rozvíjet na škole bakteriologické vyšetřování masa, které pak vyústilo v roce 1943 v založení ústavu pro vyšetřování potravin a surovin živočišného původu.

Zpět k obsahu

Poválečné období lze charakterizovat mimořádnými formami práce k odstranění škod způsobených válkou a okupací. Výuka se obnovovala za obzvláště nepříznivých personálních a materiálně technických podmínek, doprovázených snahami o přemístění školy do Prahy. Struktura klinik a ústavů v podstatě nedoznala změn proti předválečné podobě. V roce 1946 získala škola statek Nový Dvůr u Veverské Bitýšky jako náhradu za předválečný školní statek v Kuřimi.

Zpět k obsahu

Únor 1948 poznamenal zásadním způsobem pojetí i organizaci výuky i výzkumu na škole. Persekuce učitelů a studentů s nevyhovujícími názory a třídním původem, šla ruku v ruce s koncepčními a organizačními změnami. Ústavy byly v roce 1951 přejmenovány na katedry a do obsahu odborných disciplín se programové promítaly potřeby začínající socializace zemědělství. Za tímto účelem byly zřízeny nové katedry ( marxismu- leninismu 1951, jazyků 1951) a zastoupení jednotlivých disciplín ve výuce se začalo měnit ve prospěch disciplín s bezprostřední návazností na praxi. Vcelku však zůstala základní organizační struktura z předchozích období zachována. V r. 1949 se podařilo obnovit vydávání vědeckého sborníku Spisy vysoké školy zvěrolékařské, jenž přestal vycházet v r. 1939.

Zpět k obsahu

Začleňování veterinární medicíny do sféry zemědělství našlo svou legislativní podobu ve vládním nařízení č. 30 z 8. července 1952, na jehož základě se škola stala jednou z fakult Vysoké školy zemědělské v Brně. Tato degradace celého vědního oboru se uskutečňovala v době obecné devalvace tradičních občanských a akademických hodnot, tradic a zvyklostí v oblasti samosprávy, udělování titulů o organizace studia. Zrušením disertačních doktorských prací byla podstatně oslabena motivace k samostatné vědecké práci studentů, na níž byla postavena dosavadní systematická vědeckovýzkumná činnost řady ústavů. V roce 1953 bylo studium veterinární medicíny prodlouženo na 11 semestrů a v roce 1961 bylo zavedeno dálkové studium. V tomto období vypadalo složení kateder a vědeckých pracovišť následovně :

• Katedra veřejného a soudního veterinářství 1952 ( od r. 1967 katedra tropické a veřejné veterinární medicíny)
• Katedra tělesné výchovy 1952
• Katedra lékařské chemie fyziky a toxikologie
• Katedra morfologická
• Katedra fyziologie hospodářských zvířat
• Katedra všeobecné biologie, zoologie a základů genetiky
• Katedra parazitologie a invazních chorob
• Katedra patologické anatomie a histologie
• Katedra patologické fyziologie
• Katedra mikrobiologie a imunologie
• Katedra zoohygieny
• Katedra farmakologie
• Katedra výživy, dietetiky a pícninářství
• Katedra chovu a hygieny plemenitby
• Katedra hygieny a technologie potravin
• Katedra chirurgie, ortopedie a rentgenologie
• Katedra vnitřních chorob koní a malých zvířat
• Katedra vnitřních chorob přežvýkavců a prasat
• Katedra epizootologie
• Katedra porodnicko- gynekologická
• Ústav postgraduálního studia 1967
• Kabinet dějin veterinárního lékařství 1964
• Vědecké pracoviště elektronové mikroskopie 1967
• Vědecké pracoviště pro využití radioizotopů 1965

Ve srovnání s minulými obdobím došlo poprvé ke zvýšení počtu i k nepřehlédnutelným změnám v názvech a ve struktuře základních pedagogicko-výzkumných složek školy. Základní tradiční teoretické obory byly zachovány, ale začal proces jejich spojování do větších celků (např. katedra morfologie vznikla spojením anatomie, histologie a embryologie, katedra chirurgie, ortopedie a rentgenologie spojením chirurgie a onychologie), případně docházelo k vyčleňování obzvláště aktuální problematiky do samostatných kateder ( např. katedra epizootologie se vyčlenila z katedry pro všeobecnou hygienu, bakteriologii a sérologii) anebo docházelo ke vzniku zcela nových kateder nebo vědeckých pracovišť ( katedra veřejného, soudního a tropického veterinářství, pracoviště elektronové mikroskopie, radioizotopové pracoviště atd.). V tomto období se škola výrazně podílela na utlumení nebezpečných nákaz hospodářský zvířat - zejména brucelózy a tuberkulózy v 60. letech. Potřeby přednostního rozvoje zemědělského výzkumu vedly letech 1954-55 k založení několika výzkumných laboratoří a oddělení, které byly dislokovány na škole ( laboratoř pro infekční choroby, laboratoř pro patologickou morfologii a fyziologii, oddělení pro výzkum veterinárních léčiv, oddělení pro fyziologii a patologii rozmnožování, oddělení zoohygieny a dietetiky). Z nich byl pak vybudován v r. 1956 Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Obdobně se v tomto období vytvářely na škole organizační předpoklady pro vznik samostatného ústavu pro postgraduální vzdělávání veterinárních lékařů v souvislosti s pořádáním pravidelných přednáškových schůzí a kurzů v letech 1951- 56 tzv. "Poradnou" veterinární fakulty. Po zestátnění veterinární služby byla v r. 1952 na fakultě zřízena veterinární nemocnice, která poskytovala služby veřejnosti a současně byla využívána pro potřeby klinické praxe posluchačů. Období 50. a 60. let let představovalo nejvýraznější zásah do koncepce a organizace výuky a výzkumu na veterinární fakultě. Šlo v podstatě o promítnutí ideologických a odborných záměrů zemědělské politiky KSČ do oblasti veterinární medicíny. Přijetí zákona z 19. prosince 1968 č. 169/68 Sb. o opětném zřízení samostatné Vysoké školy veterinární v Brně bylo důsledkem přechodného uvolnění společenských poměrů v druhé polovině 60. let a během pražského jara r. 1968.

Zpět k obsahu

Orientace čs. zemědělství na velkovýrobní technologie vedla v r. 1973 k přestavbě struktury školy, jejímž charakteristickými rysem bylo zřizování velkých kateder jako byla např. katedra diagnostiky, terapie a prevence, katedra prevence chorob prasat, chovu zvířat a zoohygieny nebo katedra reprodukce hosp. zvířat a chirurgie. V roce 1975 došlo k rozdělení dosud jednotného veterinárního studia na všeobecné veterinární lékařství s délkou studia 5,5 roku a na hygienu potravin s délkou studia 5 let. Zesilující spolupráce z rozvojovými státy přivedla na školu mnoho zahraničních studentů, pro které byl v roce 1983 zřízen třetí studijní směr - tropická veterinární medicína. V roce 1970 získala škola nový školní statek v Novém Jičíně, na kterém se mohla v mnohem větším rozsahu uskutečňovat praktická výuka veterinární medicíny podle požadavků zemědělské velkovýroby. Výsledky vědecké práce byly od roku 1969 zveřejňovány v časopise Acta veterinaria Brno, kterým byly nahrazeny předtím vycházející Spisy veterinární fakulty. Po takřka 50 letech byl v areálu školy vybudován v r. 1980 další nový výukový a výzkumný objekt, pojmenovaný chirurgicko- ortopedická klinika (CHOK).

Zpět k obsahu

Dvouleté období na počátku 90. let lze charakterizovat řadou významných koncepčních, vědeckých a organizačních změn, které se začaly odvíjet jako bezprostřední důsledek listopadu 1989. Nový vysokoškolský zákon z roku 1990 umožnil obnovení akademických svobod a ustavení Akademického senátu, který se rozhodující měrou podílel na demokratizaci vnitřního života školy. V roce 1990 došlo k prodloužení studia na 6 let, v roce 1991 byla obnovena tradiční předválečná struktura ústavů a klinik a v témže roce došlo k vytvoření prvních dvou fakult školy - Fakulty veterinárního lékařství (FVL) a Fakulty veterinární hygieny a ekologie (FVHE). V tomto období začala probíhat velmi intenzívní jednání o obnovení farmaceutické fakulty v Brně v organizačním rámci Vysoké školy veterinární. Nová základní struktura fakult, ústavů a klinik měla následující podobu :

FVVL :

• Ústav anatomie, histologie a embryologie
• Ústav fyziologie
• Ústav tělesné výchovy a sportu
• Ústav patologické morfologie
• Ústav parazitologie
• Ústav mikrobiologie a imunologie
• Ústav chovu, plemenitby zvířat a genetiky
• Ústav patologické fyziologie
• Ústav infekčních chorob a epizootologie)
• Klinika porodnictví, gynekologie a andrologie
• Klinika chirurgie a ortopedie
• Klinika aviárních chorob
• I. interní klinika
• Klinika chorob přežvýkavců
• Klinika chorob prasat ( od r. 1995)

FVHE

• Ústav biologie a zoologie
• Ústav biochemie, biofyziky a chemie
• Ústav humanitních disciplín a jazyků
• Ústav výživy dietetiky a hygieny vegetábilií
• Ústav farmakologie a toxikologie
• Ústav zoohygieny
• Ústav chorob zvěře, ryb a včel
• Ústav obecné ekologie
• Ústav aplikované ekologie a tropické vet. medicíny
• Ústav hygieny a technologie mléka
• Ústav hygieny a technologie masa
• Ústav veterinárního hygienického dozoru
• Ústav soudního a veřejného vet. lékařství
• Ústav postgraduálního vzdělávání

Zpět k obsahu

Současné poslední období školy se odvíjí od ustavení první neveterinární fakulty - Fakulty farmaceutické (FaF) na základě zákona ČNR č. 375 z 29. dubna 1992, jenž doplnil název školy na Vysoká škola veterinární a farmaceutická. O dva roky později na základě zákona č. 192 ze dne 27. 9. 1994 byla škola přejmenována na Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno. V tomto období se škola rozrostla o těchto 5 nových ústavů farmaceutické fakulty :

• Ústav aplikované farmacie
• Ústav přírodních léčiv
• Ústav technologie léků
• Ústav humánní farmakologie a toxikologie
• Ústav chemických léčiv

Do organizační struktury školy vplynul v tomto období (1992) Institut pro další vzdělávání veterinárních lékařů, jenž se stal součástí Ústavu postgraduálního studia FVHE. V roce 1995 se veterinární fakulty školy podrobily mezinárodní evaluaci Evropské unie, jejíž výsledky pravděpodobně ovlivní strukturu školy až při vstupu do nového tisíciletí. V roce 1996 začala škola vydávat neperiodický " Zpravodaj VFU Brno" s aktuálními informacemi o dění na škole a pro novou fakultu byl v r.1996 otevřen moderní farmaceutický pavilon.

Zpět k obsahu